Situace se teď má tak, že z 15 studentů ve skupině deset udělalo Cambridgeský certifikát FCE (ke zkoušce šli v prosinci, výsledky znají asi měsíc) a nechávají si ho uznat, čtyři studenti půjdou ke státní maturitě a jeden student z angličtiny maturovat nebude. Takhle to sice nevypadá ve všech maturitních třídách a asi ani na všech gymnáziích, ale v mé pokročilé skupině to takhle vyšlo.
Co to znamená v praxi? Že je sakra náročné sjednotit výuku tak, aby si z hodiny každý něco odnesl.
Pak ta většina studentů s certifikátem - ti byli aspoň do Vánoc víceméně motivovaní procvičovat dovednosti a cvičení zacílené na zkoušku. Maturitní otázky je moc nebraly, protože málokdo počítal s tím, že by certifikát neudělal a pak u té školní maturity skončil (já jsem teda ráda, mít FCE je praktičtější než mít maturitu). Ale pořád se to nějak dalo (až na výjimky, které nebaví NIC a naopak nudný a zbytečný jim přijde VŠECHNO).
Takže co teď? Vůči těm čtyřem mi nepřijde fér úplně vynechat maturitní okruhy, nakopírovat jim pár pracovních listů a říct, ať se to naučí sami. Takového samostudia si na vejšce užijí ještě dost. Zase s tím nechci zbytečně "prudit" ty, kteří k matuře nepůjdou - ale taky se ptám, jestli by se vzdělání mělo dělit čistě takhle pragmaticky, podle toho, co zrovna student použije příští měsíc? Neměli by absolventi všeobecného gymnázia znát hlavní město Kanady? Co byla aféra Watergate? V jakém náboženství se slaví Chanuka? Alespoň pár her od Shakespeara?
Maturitní okruhy tedy projíždíme docela svižně, každý student zpracuje jednu otázku a tu pak prezentuje v hodině. I když tedy třeba téma není pro některé studenty tak poutavé, protože, jak mi jeden na rovinu řekl: "Bez urážky, ale Shakespeare fakt nikoho nezajímá," aspoň si procvičí prezentační dovednosti, čehož podle mě není nikdy dost. I na vysoké škole jsem zažila nespočet prezentací spolužáků, které byly špatné, od přípravy po provedení... Takže stoupnout si ještě jednou před spolužáky a něco odprezentovat jim určitě neublíží.
A co s těmi zbylými, teď už jen několika desítkami vyučovacích hodin, kdy se maturitní otázky neprezentují? V rámci pololetní evaluace našich hodin jsme se při diskuzi v kroužku pokoušeli najít nějaký kompromis. Já jsem nabízela přípravu na zkoušku CAE, tedy vyšší, než právě udělali, práci s učebnicí, kterou si koupili teprve loni a procvičování maturitních témat formou her nebo mluvních cvičení. Maturanti to viděli trochu jinak: z jejich pohledu je příprava na zkoušku CAE, která pro ně teď není prioritou a reálně se k ní dostanou třeba za rok, zatím zbytečná. Maturitním tématům se chce věnovat jen někdo, stejně jako práci s učebnicí. Chtěli by se dívat na South Park, dělat jen nenáročná diskuzní cvičení nebo nedělat nic a mít taky jednou svatý klid a pokoj. Jasně, tak kdo by nechtěl...
Kromě toho, že je to osobnostně trochu komplikovaná a spíše pasivní třída, vidím problém i celkově v systému. Však považte sami - je jim 19 nebo 20, většina z nich má "maturitu" z angličtiny v kapse nebo je vysoce pravděpodobné, že to zvládnou levou zadní. Na vysokou už jsou buď přijatí nebo se naopak potřebují intenzivně připravovat na přijímačky, potažmo na maturitu z náročných předmětů, jako je fyzika nebo biologie. Jsou to vlastně dospělí lidé, kteří ale ještě pořád musí být ve škole, sedět na hodinách, kde už mají tak nějak splněno, přezouvat se a psát testy. Psát testy ze Shakespearů a Kanady, aby měli známky na vysvědčení, na které už se nikdy nikdo nepodívá. Není to absurdní? Podle mě je.
Není to tak dávno, co jsem si ve čtvrťáku v hodinách biologie a fyziky, které mě fakt už nezajímaly, dělala výpisky z doporučené četby na přijímačky na andragogiku. Já jsem teda měla všechny předměty až do matury - naši maturanti mají tu výhodu, že povinně mají jen češtinu, matiku a cizí jazyky a pak se profilují výběrem seminářů.
Ale stejně, ta anglina je už prostě nebere... Tak uvidíme, jak se s tím ještě poperem. Nechám si to přes jarňáky projít hlavou.
zdroj obrázků: veřejně sdílené Creative Commons
Žádné komentáře:
Okomentovat