Zkouška z dospělosti

Maturity už jsou docela dlouho za námi, tak jen ve zkratce nějaký komentář. Popíšu jen pár momentů, které mi utkvěly...

- Státní maturita z češtiny. Studenti si dopředu z dlouhého seznamu knih vyberou 20 titulů a to jsou pak jejich maturitní otázky, tedy vytáhnou si knihu a mluví o ní, o autorovi, o kontextu a době. Člověk by řekl, že přečíst 20 knih by pro gymnaziálního studenta neměl být problém - a pro většinu opravdu není. Přesto se našel jeden, který si vytáhl ze SVÉHO seznamu knihu, kterou nečetl... Takže nula bodů, nashle v září.

- V tomto dlouhém seznamu, ze kterého si studenti vybírají, je ve světové literatuře vedle klasiků Fitzgeralda, Steinbecka nebo Hemingwaye i kniha Stmívání od S. Meyer. Nechápu, jak se takový brak dostane na maturitní seznam...

- Předseda komise je učitel z jiné školy, který ve třídě tráví týden a dohlíží na objektivnost a správnost zkoušek. Někteří naši kolegové tedy týden byli na jiné škole, a k nám přišlo několik pedagogů odjinud - mj. i učitelka tělocviku, která na sobě měla šusťáky a mikinu s kapucí. Druhý den už to bylo lepší, měla takové plážové kalhoty a mikinu bez kapuce. Až poslední den, na slavnostní závěr maturit, měla neutrální beztvaré kalhoty a tričko s límečkem. A to u nás mladší studenty, kteří se chtějí podívat na průběh maturit, nepouštíme dovnitř, nejsou-li slušně oděni. Tahle kolegyně jim zrovna vzorem nebyla.


- Vejdu do třídy, abych na potítko zadala otázku, a tam stojí éterická elfí fantasy bojovnice s rudými vlasy, rudými kontaktními čočkami, obřím lukem a s pery ve vlasech. To nic, to je jen maturita z dějin umění a tohle je její část, prezentace maturitní práce - v tomhle případě cosplay kostýmu. Wau.

- Občerstvení pro maturanty, ale hlavně učitele a předsedy komisí mají na starosti mladší ročníky. Dělají chlebíčky a jednohubky, v učebně fyziky vaří kávu a čaj, dávají sušenky a bábovky na talířky. Těžká práce. Byla jsem v šoku, když jsem zjistila, že o to stará jedna septima (třetí ročník) - a že má kvůli tomu celý maturitní týden zrušenou výuku!!! Takže kvůli práci, kterou v jednu chvíli dělají jen dva tři studenti, se zbytek neučí. Pak se má ten konec školního roku nějak stíhat.

- Ani v 19 letech některé studentky neví, co to znamená slušně se obléct k maturitě. Asi jsem prudérní, ale přijde mi, že průhledná halenka, podivné cosi sukňovitého typu a černobíle proužkované podkolenky se nehodí.

- Další nepochopitelná situace: studentka si vylosuje otázku z biologie, nic neví. Zkoušející i přísedící se shodne na známce nedostatečná. Před vyhlášením výsledků se v maturitní komisi vyvolá hlasování, jinak je to totiž výborná studentka. Předsedkyně komise, třídní učitel i zástupce předsedkyně komise, nebo co to je za funkci, všichni hlasují pro čtyřku. Odborníci na předmět jsou přehlasováni, studentka odchází s dostatečnou. Nerozumím.

(to není Vojta, ale Jonathan Lipnicki, pro ilustraci)

- Největším překvapením pro mě asi bylo, když jsem si zapsala (poněkud povědomé) jméno dalšího zkoušeného, zvednu hlavu a tam opravdu sedí Vojta K. - kluk, kterého si pamatuju z tábora, když mu bylo asi osm. Tak teď tu sedí, je mu 19, vytáhl si otázku životní prostředí a já pečlivě zapisuju všechny jeho chyby a kladné body. Po vyhlášení výsledků (dostal dvojku) a oficiální gratulaci jsme se chvíli bavili, on mě samozřejmě poznal už někdy v září, když mě potkal na chodbě... Tak jsme si povídali, tykali si a všichni okolo divně koukali. Sranda.

Celkově jsem byla z maturitního týdne trochu vyjukaná, bála jsem se, že v rámci toho zvláštního rozvrhu (zadávání otázky- zkoušení - dozor na chodbě - odučit svoji hodinu - zkoušení - odsuplovat cizí hodinu) na něco zapomenu, a taky se mi občas zdálo, že jsou někteří kolegové moc přísní nebo moc měkcí - pořád ještě hledám tu optimální úroveň. Letos jsem dělala jen přísedící, příští rok už to bude naostro - budu i zkoušet. Hurá.