úterý 24. února 2015

Online pracovní sešit

Už jsem se zmínila, že v jedné třídě pracuju s online pracovním sešitem místo klasického papírového. Přestože je to zrovna v té třídě, kde jsme si zrovna nesedli, jsem z této technologické novinky naprosto unesená.

Jak to vlastně funguje? Jsou to cvičení, která stejně jako u papírového pracovního sešitu kopírují učebnici - cvičení na gramatiku, slovíčka, porozumění textu apod. Jen jsou v elektronické podobě, takže se vyplňují na počítači. Koupí online pracovního sešitu si studenti vlastně koupí licenci k využívání těch cvičení - v reálu to vypadá jako malá kartička, která má kód k obsahu sešitu. Aby mohli sešit začít používat, potřebují studenti kódy dva - ten z kartičky, aby se připojili k obsahu a jeden ode mě, aby se připojili právě k mé vytvořené virtuální třídě a viděli všechny úkoly, které v naší třídě zadávám, zprávy, které jim posílám atd.

Jaké má elektronický pracovní sešit výhody? Hned, jak studenti vyplní cvičení a odešlou ho ke kontrole, cvičení se samo zkontroluje a oni hned vidí, kde měli chyby. Pokud chtějí, mohou si cvičení vyplnit znovu, kolikrát chtějí - vždycky se jim samo zkontroluje, jen už se mi neodešlou jejich výsledky - započítá se jim jen ten první. Mohou se ale ke starším cvičením vrátit třeba před testem a znovu si je projít, chtějí-li. K dispozici mají i slovník, hezky uspořádanou a vysvětlenou gramatiku, všechno na dosah jednoho kliknutí. Když tedy vyplňují cvičení na slovesné časy a nejsou si jistí, mohou si hned u vyplňování připomenout výklad gramatiky.

Výhodou pro mě je, že se v hodinách nemusím zdržovat kontrolou domácích úkolů a (někdy trochu nekonečným) čtením celých vět. Jen se podívám, kdo úkol udělal, ve kterých větách studenti chybovali a pokud byla nějaká věta problematická, projdeme si ji společně. Ano, musím se sice ještě před hodinou na internetu podívat, kdo úkol má a kdo ne, ale zrovna tohle mi o tolik víc času nezabere.

Dalším plusem je, že je tu prostor pro hromadné vzkazy, diskuze, ankety a mohu jim poslat různé soubory. Jedna z nejlepších "vychytávek" je podle mě mluvený domácí úkol - podle zadání student odpoví na nějakou otázku, svojí minutovou promluvu nahraje jako na diktafon (jednoduché tlačítko "Nahrát") a když je s nahrávkou spokojený, odešle mi ji ke kontrole. Já si pak nahrávku můžu poslechnout kolikrát je třeba a studentovi pošlu velice podrobnou zpětnou vazbu (kde dělal chyby, co se mu povedlo, hezky to rozdělím jako u státní maturity na gramatiku, slovní zásobu, výslovnost i úkol samotný, jestli promluva dává smysl, má strukturu apod.), můžu ho obodovat až deseti body (pro případ, že bych chtěla vést i záznamy o celkovém skóre studenta) a kdyby se mi hodnocení nechtělo posílat v psané formě, mohla bych ho také nahrát jako audio a odeslat. Ve třídě není moc prostoru, abych dávala každému studentovi takhle osobní podrobnou zpětnou vazbu - a u ústního zkoušení v reálném čase si sice dělám nějaké poznámky, ale musím i vést samotné zkoušení, takže všechny chyby i plusy nemůžu nikdy zaznamenat.

Je tu možnost i poslechového domácího úkolu - jsou tu audia i videa s úkoly. Ty si také studenti mohou poslechnout, kolikrát chtějí - snaží se studentům vyjít vstříc, aby úkoly plnili úspěšně.

No a v neposlední řadě je tu fakt, který je výhodou pro učitele a spíš nevýhodou z pohledu studentů - jelikož je k vyplnění potřeba internet a ještě můžu u každého cvičení nastavit termín splnění (logicky třeba na začátek naší další hodiny, jak by tomu bylo u normálního pracovního sešitu), je snadné být trochu jako Velký bratr a kontrolovat, kdo úkol splnil a jestli to bylo včas. Studenti si prostě nemůžou v poslední minutě před hodinou úkol opsat.

A nevýhody? Jedna z těch největších je asi časově omezená licence sešitu. Od okamžiku, kdy se student zaloguje do mé virtuální třídy a přihlásí se k obsahu sešitu, může ho používat po dobu 18 měsíců. Nezapomeňme, že v tom jsou i naše letní dvouměsíční prázdniny. Oxford zatím bohužel nepochopil, že v některých zemích nebo třídách se učebnice probírá i dva školní roky.

Nesmím také opomenout, že online pracovní sešit byl o stovku dražší než ten papírový. Moc nechápu proč, když se ušetří za tisk, ale asi je údržba online prostředí nákladná. Přesto, mohlo by to šlapat rychleji - občas na něco kliknu a chvilku to trvá, než stránka naběhne.

Jeden z argumentů, který ve třídě zazněl při diskuzi o online workbooku, bylo to, že studentovi nezůstane žádný záznam jeho práce - kdyby se snad ke cvičením chtěl vrátit za několik let nebo sešit přeprodat nebo přenechat třeba mladšímu sourozenci, nejde to. Sice nevím, kolik studentů se k vyplněnému pracovnímu sešitu opravdu vrací, ale argument proti to je.

Důvodem, proč jsem se rozhodla pro tuhle variantu pracovního sešitu v té třídě, co za rok maturuje, je právě jejich poslední rok a půl školy - omezená licence jim tedy nebude překážet. Máme spolu letos jen tři hodiny týdně, takže každá minuta, kterou nestrávíme nad kontrolou domácích úkolů, ale nějak jinak, se počítá. Navíc nejsou moc komunikativní, takže ty mluvené domácí úkoly mi pro ně přišly ideální. Sice nad jejich kontrolou strávím hodně času, ohodnotit jednu nahrávku mi trvá deset i třicet minut, když není kvalitně nahraná a musím opravdu nastražit uši, abych rozuměla, ale pořád mi přijde, že to má smysl a snad jim to něco dá.

A konečně - jaká je reakce na online workbook? V jiných třídách s tím nemají problém, ale v téhle třídě o to nikdo moc nestojí. Nejdřív argumentovali tím, že nejsou na internetu každý den (ha ha), že jim mluvit na počítač přijde divné a snad si i mysleli, že jim budu úkoly zadávat narychlo - že v neděli večer jim potají zadám úkol na pondělí ráno nebo tak něco. To samozřejmě nedělám, úkoly zadávám jako vždycky na hodině, jen konkrétní cvičení otevřou až v počítači...

Snad si na to časem zvyknou a uvidí v něm ty výhody, co vidím já.

2 komentáře:

  1. Já to s úkoly řeším podobně v jazykovce. Místo online prostředí, které by stálo o cca 400 korun více v rámci ceny učebnice, ale studentům prostě a jednoduše pošlu klíč řešení. Tenhle rok jsem nově vytvořil wiki kurzu, konkrétně na Wikispaces, kam mám v plánu umisťovat shrnutí lekcí, zadání úkolů a klíče. Kromě toho také doufám, že si studenti najdou čas a začnou se na té wiki také nějak přispívat.

    Bylo by zajímavé porovnat, jestli je online prostředí opravdu efektivnější při studiu jazyka nebo má navrch spíš papír a koukání se dozadu do klíče s případným listování v nějaké gramatické příručce. Samozřejmě bude záležet na motivaci studenta, kolik času a úsilí té činnosti bude věnovat, mám ale pocit, že v rámci internetového prohlížeče je mnohem snadnější překliknout na záložku s názvem Facebook nebo YouTube, případně Deník učitelky a roztříštit svou tolik důležitou pozornost, než je tomu například u papírového pracovního sešitu.

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za koment. :)
    To je taky určitě cesta - ale počítá s tím, že žáci úkol udělají, tedy mají si co zkontrolovat (a jsou teda hodně samostatní a chtějí na sobě pracovat, chtějí si procvičovat). Taky občas dělám, že jim pošlu řešení, ale ve státní škole potřebuješ i vědět, jestli a jak žák pracuje a kontrolovat je.
    Nicméně co je pro žáky lepší, jestli papírový nebo online workbook - na to bych si ráda přečetla nějaký výzkum. Možná jak pro kterého žáka...

    OdpovědětVymazat