Tak už se mi to taky stalo, klasická učitelská reakce. Vyhodila jsem jednu studentku za dveře. Není to pedagogicky správně, kdyby odešla úplně pryč nebo se jí tam něco na chodbě něco stalo, mám za ni zodpovědnost, ale v tu chvíli mi to přišlo jako nejlepší reakce.
Tercie, ta pubertální holčičí třída, rozebíráme test, který nedopadl nejlíp. A pak je tu, říkejme jí třeba Tereza, která má sice tatínka, se kterým mluví anglicky, ale na svoje školní povinnosti zvysoka kašle a díky nenošení úkolů, esejí a věcí se jí známka zhoupla ke dvojce a pokračuje dále dolů. Z tohoto testu dostala těsně trojku, což byla fakt škoda. (Procházela jsem její test asi třikrát, ale nebylo tam ty body na dvojku kde nabrat.) Od začátku hodiny se se mnou pokouší dohadovat o body a půlbody, aby se jí známka ještě změnila na dvojku: "Ale tohle je
e, ne
a." "Já jsem to, Terezo, nepřečetla, musíš psát čitelně." "Přece nejsem blbá, abych tam napsala
a. Já vím, že tam má být
e..." nebo "Ale já jsem tam přece napsala, že je to False (tj. špatně)!" "Musíš si přečíst zadání, měli jste chybné věty i opravit. Tys ji neopravila, tak to je jen za půl bodu." A tak to šlo snad u každého cvičení.
Vysvětlovala jsem pak větu v gramatickém cvičení, kde bylo hodně chyb. A Terka, rozvalená v poslední lavici, najednou práskne rukou do lavice a nahlas vykřikne: "Tak to stejně mělo být aspoň za půl bodu, DO PRDELE!"
Musím říct, že jsem v tu chvíli viděla rudě, jak říká moje maminka. Jestli jsem na něco háklivá, tak to jsou sprostá slova, navíc v hodině před učitelem?! To já bych si NIKDY nedovolila, to je prostě přes čáru. Tak jsem ji s kamennou tváří a s komentářem, že tohle přehnala a v mých hodinách se takhle nemluví, poslala za dveře. Přiznávám, že spíš proto, abych vychladla já. Protočila oči v sloup, ale šla. Jak říká moje kolegyně, prostě "na přesdržku".
V hodině byl najednou klid a pohoda, ani se mi ji nechtělo volat zpátky. Vrátila se o něco pokornější a do konce hodiny byla zticha.
Vím, že bojovat s ní není řešení, ale zatím jsme k sobě nenašly cestu. Možná se to přes prázdniny trochu zlepší, až ona z toho trochu vyroste a já nabudu zase další zkušenosti. Každá moje kolegyně nebo kolega má v rukávu podobný případ, kdy měli nějakého vzpurného studenta, který se pak vzpamatoval a odmaturoval s vyznamenáním apod. Tak kéž by to byl i Terky případ...
Žádné komentáře:
Okomentovat