Snad už od září na tom pracoval celý kabinet v malých týmech (rozdělili jsme se podle studijních programů - čtyřleté studium, šesti a osmileté) a každá skupina připravila čtyři sety testů - jeden ukázkový test na web školy, jeden na první termín přijímaček, druhý termín a náhradní termín. Všechny v setu samozřejmě zhruba stejně těžké, na dané jazykové úrovni (někde se muselo vycházet i z deklarovaných učebnic - ani o slovíčko víc!), na stejný časový limit a počet bodů. Nebudu vás nudit popisem celého procesu, ale nebyla to sranda.
Teď v dubnu konečně došlo na samotné přijímací zkoušky. Dva dny krátkého testování byly zároveň dva dny nekonečného opravování, dohromady snad 800 testů. Každý test prochází trojí kontrolou - první učitel test opraví, napíše počet bodů z jednotlivých úkolů a podepíše se. Druhý člověk test zkontroluje, opraví popř. chyby v opravě, přepočítá body, sečte celkový počet bodů a podepíše se. A poslední znovu zkontroluje všechny opravy, počty bodů, podepíše se a sešije jednotlivé listy testu. Myslím, že jsem nikdy tolik testů v jeden den neopravila.
Celý proces se zdržuje diskuzemi nad spornými případy - třeba v úkolu stojí "zakroužkujte" - uchazeč nic nezakroužkuje, ale odpovědi dopíše do mezer. Ok. Nebo je nezakroužkuje, dopíše do mezer, ale udělá v přepisu chybu. Nebo je i přepíše i zakroužkuje, ale jednou zakroužkuje odpověď b) a přepíše odpověď a). Anebo zakroužkuje dvě odpovědi, přičemž jednu zuřivě obtáhne...
A co mě překvapilo? Malůvky na testech. Pár jsem si jich vyfotila. Jsou od uchazečů na šestileté studium, kteří ani nedosáhli nějak extrémně vysokého počtu bodů, aby si člověk řekl: no jo, to už se asi nudili, když si kreslí. Asi jim chyběl prostor na vyjádření kreativity... :)
