A nejen opravit, ale i oznámkovat. Pokud je to test, kde se dají lehce sečíst body, pak je to jasné, známka je podle předem nastavené hranice. (Stejně občas test procházím znovu a znovu, jestli někde nenajdu bod navíc, když je to třeba těsně trojka nebo čtyřka). Dala jsem už i první pětku a věřte nebo ne, bylo mi to fakt líto. Vždyť jsme to přece ještě opakovali, všem se to zdálo jasné, o testu věděli dopředu... a stejně.
No a když je to esej? Trvá mi to třikrát tak dlouho, protože každou práci čtu několikrát a o známce pak dlouho přemýšlím, abych někomu neukřivdila. Jasně, až budu opravovat třeba 500stou esej, už mi to asi tak nepřijde, ale zatím jsem jich opravila asi 90 a o moc rychleji to nejde.
Teď se s testy roztrhl pytel. Sotva jsme dopsali testy z jedné lekce, kterou jsem ve většině třídách už stihla probrat (tzn. i procvičit, zopakovat, vyzkoušet...), je tu čtvrtletí a to si žádá povinnou čtvrtletní práci, kterou ideálně stihneme do uzavření klasifikace, resp. do třídních schůzek (už začátkem listopadu). Před těmi podzimními prázdninami se tedy zapotí nejen studenti, ale i já - musím všechny ty testy nejdřív vytvořit, že jo. Mohla bych sice jen okopírovat ty připravené, které jsou ke každé učebnici - ale jednak si člověk nikdy nemůže být jistý, že studenti tu učitelskou verzi už dávno nemají staženou a jednak mi přijde fér "ušít" jim test přímo na tělo, teda podle toho, co jsme brali. Když jim přinesu nějaký materiál navíc nebo čteme články v časopise, tak by se to v testu mělo odrazit, i když učebnice s tím nepočítá... No a v neposlední řadě je nutné v některých třídách test "vyhoršit", jak říká jedna kolegyně. Učebnice i testy k nim připravené jsou pro některé skupiny moc lehké, což by nemělo cenu, tak je třeba tu a tam něco upravit... A hodinka na jeden test je pryč, ani nevím. Jasně, pak si tam 45min válím šunky, zatímco studenti píšou (jen koukám, jestli neopisují) ...ale pak přijde zase to opravování a tak pořád dokola. Program na prodlužující se podzimní večery mám prostě jasný.
